Kapraď samec – Dryopteris filix-mas

Kapraď samec (latinky Dryopteris filix-mas, anglicky male fern) je asi nejznámější česká kapradina. Patří do čeledi kapraďovitých (Dryopteridaceae) a nalezneme ji po celém území České republiky v lesích a vzácněji na stinných skalách.

Stručný postup určení do druhu

Na průřezu řapíkem lichý počet cévních svazků  (nejčastěji 5-9) umístěných po obvodu řapíku (Eupolypods I) ⇒
Listy členěné, výtrusné kupky kryté ostěrou (Dryopteridaceae) ⇒
Ostěry ledvinité (Dryopteris) ⇒
Listy členěné do jednoho, vzácně do dvou řádů, čepele nejširší uprostřed (mající vejčitý tvar) (Dryopteris filix-mas agg.) ⇒
Pleviny světlé, řapíky lístků bez výrazné fialové skvrny (nanejvýše s fialovou žilkou), úkrojky lístků často výrazně zubaté (Dryopteris filix-mas)

Časté záměny

• Pérnatec horský (Oreopteris/Lastrea limbosperma) má na průřezu řapíkem dva cévní svazky.
• Okruh kapradě rezavé (např. Dryopteris borreri – kapraď Borrerova) mají tmavé pleviny a řapíky lístků s výraznou fialovou skvrnou. (kapraď samec nalevo, kapraď Borrerova napravo)
  

Ekologie

Preferuje světlé lesy, má veliké rozpětí přijatelných podmínek, od nížinných olšin a doubrav, po horské smrčiny. Roste i na stinných skalách a sutích. Vyskytuje se hojně po celé ČR.

Evoluční a systematické aspekty

Kapraď samec je sexuálně se rozmnožující tetraploidní[?] druh. Diploidní počet chromozomů je 2n=164 (Ivanova & Piekos-Mirkowa 2003). 

Náleží do čeledi kapraďovitých – Dryopteridaceae.

Nejspíše vznikl allopolyploidizací [?] z D. caucassica a D. oreades / D. abbreviata (Fraser-Jenkins 1976, Sessa et al, 2012). Situace je ale velmi komplikovaná (viz například Juslén et al. 2011).  

Využití

Oddenky D. filix-mas působí jako antihelmintikum, lék na odčervení (Ellingwood 1919). Své použití nalézaly již v antice a používaly se běžne v západním světe až do minulého století (Waller et al. 2001). Dodnes je kapraď samec využívaná k odčervování hospodářských zvířat například v centrálním Srbsku (Jaric et al. 2007), nebo v Keni (Githiori 2004).
Je nutné zmínit, že kapraď samec je pro lidi jedovatá a pro žádané účinky je třeba lék podávat za správných podmínek. Například, jako mnoho kapradin, obsahuje enzym thiaminázu, která rozkládá vitamín B1, thiamin (Evans et al. 1951). Povětšinou není vhodné kapradiny konzumovat, až na pár výjimek

Rozšíření Dryopteris filix-mas v České republice

Rozšíření Dryopteris filix-mas v České republice. Zdroj: Kaplan et al. 2016.

Galerie

Zdroje

• Ellingwood F. (1919): American Materia Medica, Therapeutics and Pharmacognosy. – Southwest School of Botanical Medicine pp. 59-60.
• Evans E. T. R., Evans W. C. & Roberts H. E. (1951): Studies on bracken poisoning in the horse. – Brit. Vet. Journ. 107:364-378.
• Fraser-Jenkins C. R. (1976): Dryopteris caucasica and the cytology of its hybrids. – Fern. Gaz. 11: 263–267.
• Githiori J. (2004): Evaluation of anthelmintic properties of Ethno veterinary plant preparations used as livestock dewormers by pastoralists and small holder farmers in Kenya. Doctoral Dissertation – Swedish University of Agricultural Sciences Uppsala.
• Ivanova I. & Piekos-Mirkowa H. (2003): Chromosome Numbers of Polish Ferns. – Acta Biol. Cracoviensia Ser. Bot. 45(2): 93-99.
• Jaric S., Popovic Z., Mačukanovic-Jocic M., Djurdjevic L., Mijatovic M., Karadžic B., Mitrovic M. & Pavlovic P. (2007): An ethnobotanical study on the usage of wild medicinal herbs from Kopaonik Mountain (Central Serbia). – J. Ethnopharmacol. 111:160–175.
• Juslén A., Väre H. & Wikström N. (2011): Relationships and evolutionary origins of polyploid Dryopteris (Dryopteridaceae) from Europe inferred using nuclear pgiC and plastid trnL-F sequence data. – Taxon 60(5):1284-1294. (pdf veřejné)
• Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J., Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.
• Sessa E. B., Zimmer E. A. & Givnish T. J. (2012): Unraveling reticulate evolution in North American Dryopteris (Dryopteridaceae). – BMC Evol. Biol. 12:104. (pdf veřejné na webu)
• Waller P. J., Bernes G., Thamsborg S. M., Sukura A., Richter S. H., Ingebrigtsen K. & Höglund J. (2001): Plants as De-Worming Agents of Livestock in the Nordic Countries: Historical Perspective, Popular Beliefs and Prospects for the Future. – Acta Vet. Scand. 42:31-44.